Tank zapomenutý historií

Po druhé světové válce byly čínské obrněné síly poněkud vyčerpány. Problém se znásobil tím, že čínský tankový průmysl tehdy prakticky neexistoval.

Čína však tenkrát měla vřelé vztahy se Sovětským svazem, který byl ochotný pomoci spřátelené komunistické zemi, a tak si na východní polokouli zajistit vlastní moc a bezpečnost.  Čínská prosba o pomoc s opětovným vybudováním armády vyústila v hromadné dodávky sovětského vojenského vybavení s cílem splnit potřeby Čínské lidové osvobozenecké armády. Obrněná vozidla poskytnutá Lidové osvobozenecké armádě zahrnovala například tanky T-34-85, SU-100 a IS-2. 

Čínští konstruktéři však také nezaháleli. Vývoj těžkého tanku WZ-111 začal už roku 1957 a měl nahradit tank IS-2. Vliv sovětské školy vývoje tanků na projekt byl enormní. Stroji, který byl nejdříve označen jako 111 a později byl testován pod označením WZ-111, jasně stál při výrobě za vzor tank IS-3: výrazná přední zeštíhlená věž, „zobákovitý“ přední pancíř a zkosený představný pancíř po stranách – všechny tyto prvky si tank vypůjčil od svého staršího sovětského bratra.

Co se týče hlavní zbraně tanku WZ-111, čínští konstruktéři zvažovali několik možností. Navrhovaná děla zahrnovala 130mm M46, 122mm D-25TA a 100mm D-10T. Bohužel se z této doby nedochoval dostatek ověřených zdrojů, abychom určili, která varianta byla nakonec upřednostněna.

Těžkotonážní čínský tank se do výroby nedostal a došlo pouze na výrobu prototypu. Vozidlo nemělo při zahájení testů ani pořádnou věž. Místo toho mělo namontováno náhradní závaží, které odpovídalo váze vybrané věže vozidla. Prototyp tanku WZ-111 se momentálně nachází v čínském tankovém muzeu.

        

Prototyp tanku WZ-111 s jiným maskováním v čínském tankovém muzeu. Na místě věže je stále k vidění hranaté závaží.

Oběť okolností

Proč se tento tank do výroby nedostal? Ke zrušení projektu vedlo vícero důvodů. Vývoj těžkého tanku představoval pro konstruktéry obrovskou výzvu, a to zejména proto, že čínský těžký průmysl a věda nebyly na rozdíl od současnosti nijak rozvinuté. Těžké tanky byly také nákladné na výrobu a údržbu, a to i pro bohatší země než Čína. Výsledkem bylo, že čínská armáda si rychle uvědomila, že většina zemí razících doktrínu těžkých tanků omezovala počty těchto strojů v aktivní službě, nebo vývoj tohoto typu vozidla jednoduše zcela ukončila. Z toho mála dostupných informací o projektu WZ-111 je také patrné, že prototyp tanku trpěl několika konstrukčními vadami, což nejspíše také přispělo k rozhodnutí projekt ukončit.

Neúspěch tanku WZ-111 se dá vysvětlit další velmi pravděpodobnou domněnkou. Čína od SSSR nakoupila několik tanků T-54 a jejich výrobní dokumentaci. T-54 byl výkonný stroj, byl dobře zkonstruován a nepotřeboval žádné dlouhé zkoušky. Čínští konstruktéři měli navíc k ruce sovětskou pomoc, když přišlo na organizaci výroby tohoto tanku. Ve výsledku bylo upřednostnění T-54 jednodušší a méně problematické.

Tak či onak skončil projekt WZ-111 zameten pod koberec a nakonec upadl v zapomnění.

„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde